DEN 31 - pátek 1.8. ...A JE PO VŠEM
Snídaně na pláži / K trajektu za minutu 12 (za pár minut 11) / Rekordní vedro / To je konec
trasa: Køge - Gedser - Rostock - Berlín - Drážďany - Ústí n/Lab. - Praha - Lipůvka
ujeto: 948,5 km
spotřeba: 7,9/100 km
čas přesunu: 09:45 - 22:30
počasí: od ráno jasno, přes den až 35°C, bouřka a 18°C, v Česku 25°C
nocleh: Lipůvka 285, bez poplatku
Nemůžu se nepochválit za celkové dodržení timingu. Jak krásně to vycházelo. Nejen expedice jako celek, ale i samotný návrat. Kdesi daleko na severu jsem slíbil, že v pátek budeme doma. Když jsme v úterý obědvali v Narviku, který je od Lipůvky 3000 kilometrů, mohl kdekdo zapochybovat. Ale jak vidno, bylo to pod plnou náčelnickou kontrolou. 
Cílem posledního, 31. dne, bylo bez stresu to dotáhnout do finiše. Ale tak, abychom přijeli až za tmy. To kvůli zbytečné publicitě, jsme skromní, nemusíme poskytovat interview hned na letišti.
Nebyli jsme zvyklí na hotelové snídaně a nelimitovanou spotřebu, museli jsme se do toho nejprve dostat. Až teď jsme si při pohledu z okna všimli, že hotel stojí přímo u moře. V noci jsme to nepoznali. Pláž s borovicemi vyzývala aspoň k procházce, ale většina byla za urychlení návratu. Dobrá... Měli jsme namířeno na úplný jih Dánska, do Gedseru. Odsud nám to mělo plout v 11:00, což jsme relativně dobře stíhali. Sice nějaké to překračování rychlosti, ale po 115 kilometrech jsme měli k dobru hned několik minut. Jinými slovy - tak tak.
Na našem posledním expedičním trajektu jsme přeplouvali z Dánska do Německa. Před přístavním Rostockem jsme žasli nad přeplněnými plážemi, německá hlava na německé hlavě. Je pravda, že bylo totální vedro přes 30 stupňů, ale bylo mi těch ubožáků líto. A může být v blízkosti přístavu čistá voda? Ve 13:00 jsme se dostali opět na pevninu a před námi asi 450 kilometrů německých dálnic. Teplota venku se dostala až na šílených 35°C, což muselo znamenat bouřku. Blahodárné hromy blesky s ochlazením na 18°C, to už se dalo i zastavit a vylézt ven. Zaskočila mě malá hustota benzínek a dlouho jsme jel s nulou na ukazateli dojezdné vzdálenosti. Málem jsem na to dojel.
Asi o půl osmé jsme nejbližším příbuzným rozesílali smsky, že podezřelé vozidlo s dvěma zarostlými muži a dvěma zarostlými ženami na palubě právě překročilo hranici České republiky. Měsíc jsme nečetli noviny a nenaladili české televizní stanice. Copak se tady v tom našem malebném údolíčku za ten měsíc asi přihodilo? Nejbližší noviny napověděly, že vlastně nic, akorát „Klekí Petra" Kárl Brückner začal trénovat Rakousko. Tak sláva.
Ve 22:30 příjezd k domu Lipůvka 285. Přesně jak jsme chtěli - ne moc pozdě kvůli únavě, ale ne moc brzo kvůli bulváru. Počítadlo kilometrů se zastavilo na cifře 11.225. Počítadlo času na 30 dnech a 15 hodinách. Věru slušnej zájezd. Ale - co vplutí zpátky do reality? To bude bolet.
Prohlédněte si fotogalerii >>